čtvrtek 8. listopadu 2012

Vztekloun neboli spurok

Zajímalo by mě, kdo přišel s tím, že období vzdoru začíná kolem tří let. Podle mě začíná už brzy po narození, akorát malé mimino ještě nemá dost schopností na to se pořádně vztekat.

Jára se obzvlášť poslední dobou rozčiluje furt a furt.

Že mu nechci dovolit si s něčím hrát.
Že mu zakazuju jíst kočičí granule.
Že nesmí lozit do kočičích záchodků.
Že mu chci oblíct kalhoty, mikinu, svetr, cokoli.
Že ho chci přebalit.
Že nedělám přesně to, co on chce (a jak to mám proboha vědět?)
Že mu utíkají kočky a nechtějí se nechat tahat za nohy a za ocas.
A spousta dalších důvodů by se ještě našla.

Občas to vypadá, jako by ty situace vyhledával schválně, jen aby se mohl vztekat. Podle mě už přesně ví, co ano a co ne. Takže jde najisto. Leze do odpadkového koše. Vykážu ho odtamtud a šup, už je u kočičích misek. A když je mu zakázáno i to, zamíří přímo ke knihovně a začne vytahovat knihy. Přitom těch věcí, co může, je daleko víc. Jenže zakázané ovoce očividně lépe chutná už v raném věku.

Nejvíc mě ale dostává, když se vzteká na fyzikální zákony. Prostě svět nefunguje podle jeho představ. Dneska se např. snažil dát do zavřené krabičky fazoli. Několikrát jsem mu ukázala, že ji musí napřed otevřít. Jenže to není tak, jak to chce ON.

Ach jo, po kom to to dítě má?

Poznámka nakonec: Spurok je od slova spurovat. Napsané to vypadá divně, ale jinak skvělé slovo.